Kastrace feny

Metody zabránění pohlavního cyklu u fen lze rozdělit na dočasné (léky vyvolané) nebo trvalé (chirurgické).

Kastrace feny

Nejčastějším důvodem ke kastraci feny je zabránění říje a další reprodukce, zamezení nechtěných gravidit, prevence onemocnění na pohlavních orgánech a mléčné žláze. Taktéž slouží jako konečné řešení onemocnění vaječníků nebo dělohy. Mezi tato onemocnění patří především pyometra (hnisavý zánět dělohy), nádory pohlavních orgánů, nádory mléčné žlázy, ovariální cysty, cukrovka a pseudogravidita (falešná březost). Provedení kastrace je mnohem vhodnější než aplikace hormonálních preparátů k zabránění hárání. Takové preparáty mají totiž mnoho nežádoucích účinků.

Pyometra

Hnisavý zánět dělohy patří k nečastějším a nejnebezpečnějším onemocněním zejména starších fen. Je to velmi vážné onemocnění, které bezprostředně ohrožuje život feny. Pokud není co nejrychleji zahájena léčba, je toto onemocnění pro fenu smrtelné. Kastrace je volbou ve většině případů, zejména pokud se jedná o starší fenu, kde již nepočítáme s další reprodukcí, pokud došlo k vážnému poškození zdravotního stavu a rozvoji sepse. Pokud se jedná o mladší fenu, se kterou počítáme s využitím do chovu, není příliš narušen celkový zdravotní stav a jedná se o otevřenou formu pyrometry, můžeme se pokusit o zvládnutí stavu pomocí konzervativní terapie, tedy pomocí léků.

Ovariální cysty

Cysty na vaječnících velmi často způsobují trvalou estrogenizaci zvířete. Tzn., že je zvíře pod trvalým vlivem pohlavních hormonů – estrogenů. To je důležitý faktor pro následný rozvoj pyrometry, cukrovky a útlumu kostní dřeně.
Nádory pohlavních orgánů, zejména vaječníků a dělohy, se nevyskytují příliš často. Nejsou-li hormonálně aktivní, mohou být náhodným nálezem při sonografickém vyšetření nebo břišních operacích. Pokud jsou hormonálně aktivní, způsobují trvalou estrogenizaci zvířete a kastrace je jediným možným řešením.

Nádory mléčné žlázy jsou opět velmi časté hlavně u starších fen a kastrace může být součástí celkového chirurgického řešení těchto nádorů. Preventivně se kastrace uplatňuje, pokud je provedena v mladém věku.
Pseudogravidita (falešná březost) je normální součástí pohlavního cyklu fen. V případech, kdy dochází k velké produkci mléka a ke změnám chování, se stává zdravotním problémem. Nejprve se přistupuje k chovatelským opatřením - snížení krmné dávky, snížené množství vody, zvýšení pohybu. Případně se aplikují léky, tzv. antiprolaktiny. Pseudogravidita se však u fen velmi často opakuje a dochází k ní prakticky při každém hárání. Proto je kastrace nejlepším řešením, pokud ovšem fena není určena k dalšímu chovu.

Cukrovka

Diabetes mellitus je u fen v naprosté většině případů způsobena vyčerpáním až atrofií Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, kde se tvoří inzulin. Je to způsobeno normálním říjovým cyklem fen, kdy progesteron v luteální fázi zvyšuje produkci růstového hormonu, což snižuje efekt působení inzulinu na glukózu. Proto se ve slinivce musí vytvořit mnohem větší množství inzulinu a ta se následně vyčerpá. Při včasně diagnostikované cukrovce u fen je kastrace dostačujícím řešením, kdy není nutné podávání inzulinu. V ostatních případech je nezbytnou součástí terapie.

Poslední skupinou onemocnění, kdy musíme přistoupit ke kastraci, jsou komplikace v souvislosti s březostí a porodem - torze dělohy, ruptura dělohy, mimoděložní březost, nekontrolovatelné krvácení, případně zadržený plod či placenta které mohou vést k poporodní metritidě (zánět dělohy).

Kdy fenu vykastrovat?

V našich podmínkách se feny nejčastěji kastrují po dosažení pohlavní dospělosti. U většiny fen je to mezi 8. až 12. měsícem věku, kdy fena poprvé hárá. Feny jsou většinou v tomto věku již pohlavně i psychicky vyspělé. Různými studiemi je prokázáno, že při kastraci provedené ještě před prvním háráním, nebo mezi prvním a druhým háráním se značně snižuje výskyt nádorů na mléčné žláze. V zásadě lze fenu vykastrovat kdykoliv, nedoporučuje se však zákrok provádět v průběhu říje (hárání), optimální je provést kastraci v době anestru, tzn. nejdříve jeden měsíc po hárání a nejpozději jeden měsíc před očekávaným háráním. Mezi chovateli se šíří pověra, že každá fena by měla mít alespoň jednou štěňata. Co se týče zdravotního hlediska, je toto tvrzení zcela mylné.

Komplikace a nevýhody kastrace

Kastrace probíhá v naprosté většině případů bez problémů a feny snášejí kastraci velmi dobře. Musíme si však uvědomit, že se jedná o chirurgický zákrok, a proto přináší určitá rizika. Může to být riziko anestézie, krvácení do dutiny břišní, nekompletní odstranění vaječníků a tzv. pahýlová pyometra. Tyto komplikace jsou však sníženy na minimum dodržením všech operačních postupů
Hlavními komplikacemi, které se mohou po kastraci objevit, jsou obezita a močová inkontinence fen. Obezita se dá dobře zvládnout zodpovědným přístupem majitele - snížení krmné dávky, speciální diety pro kastráty nebo diety light a zvýšená pohybová aktivita. Příčiny močové inkontinence po kastraci jsou pravděpodobně způsobené sníženou hladinou estrogenů. Podle různých studií je výskyt této komplikace po kastraci 3 - 21 %, přičemž se může objevit ihned, ale také až 10 let po kastraci. Vyšší riziko je u fen vážících více než 20 kg. Tento stav je zvládnutelný pomocí podávání léků.

Jak se kastrace feny provádí?

Předoperační péče před kastrací spočívá ve 24-ti hodinové hladovce, přičemž přísun tekutin zůstává zajištěn. Anestezie se volí podle věku a zdravotního stavu feny. Samozřejmě po dohodě s majitelem.
Následuje standardní příprava operačního pole - vyholení srsti, dezinfekce a zarouškování operačního pole. Naše pracoviště preferuje chirurgický přístup z linea alba, což je vazivový pruh, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez provedený v tomto místě tolik nekrvácí a je dlouhý dle velikosti feny několik cm, v případě potřeby je možno ho prodloužit.
Následuje vybavení vaječníků i dělohy a jejich podvázání vstřebatelným šicím materiálem a odstranění. Krček děložní se přešije a následuje uzávěra dutiny břišní, poté sutura podkoží a kůže. Celý zákrok trvá většinou kolem 1 hodiny.
Fena se po kastraci většinou nechá probudit v hospitalizačním boxu, kde má teplo a klid. Majitel si ji odvádí při plném vědomí. Vodu můžeme podávat asi 1 hodinu po probuzení. S krmením počkáme ještě asi 5 hodin a krmíme menší dávku, aby nedošlo ke zvracení. Je vhodné, aby první krmení bylo měkké konzistence.

Další péče o fenu po kastraci není složitá. Spočívá v poněkud klidovějším režimu, aby se kastrační rána mohla v klidu zahojit. Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání apod. Musíme také zabránit olizování rány, což někdy nejde jinak, než nasazením ochranného límce. Stehy po kastraci se vyndávají 10. den.

Dočasné metody k zabránění pohlavního cyklu

Dočasné metody se nedoporučují u fen před 1. háráním. Rovněž dlouhodobé podávání léků více než 2 roky není vhodné vzhledem k vedlejším účinkům této terapie. Většina metod dočasného utlumení pohlavní aktivity představuje aplikaci hormonů steroidní povahy (gestagenů, androgenů).

Gestageny

Aplikace gestagenů má své nežádoucí účinky: cystická glandulární hypertrofie endometria, pyometra (zánětu dělohy), stimulace laktace, zvýšený výskyt nádorů na mléčné žláze, prohlubují onemocnění jater a zvyšují riziko vzniku cukrovky. 

Androgeny

Dlouhodobá aplikace vede k muskulinizaci feny a k zvýšenému výskytu nádorů. 


Najdete nás na Facebooku